7.kapitola - Den šestý

vloženo: 02.11.2008   
počet zobrazení:   

   Den šestý... Drsná akce! Demonstrace

   Mladí Genini byli rozhodnuti začít se bránit všemi dostupnými prostředky. Tito zastánci míru měli poněkud poetická jména… Inuzuka Kiba, Shikamaru Nara, Akimichi Chouji, Neji Hyuuga a Shino Aburame. Jako záloha, kdyby stateční útočníci padli, čekal Gaara a Kankurou. Ukázalo se, že existují v jejich řadách i sabotéři… hlučný Naruto Uzumaki a chlapec, kterého v podstatě nic nezajímalo, Sasuke Uchiha. Rock Lee se rozhodl zůstat v duchu Síly mládí neutrální.

   Orochimaru měl svého na nervy lezoucího ošetřovatele už právě dost, a zrovna v této chvíli ho za límec táhl ke Konoze a každý, kdo by je snad chtěl napadnout, by byl odrazen Orochimarovým vražedným pohledem.
   „Jak jsem ti řekl, než jsme odcházeli… přestaneš s tím veršováním, o to už se osobně postarám!“
   „Ale, Orochimaru-sama, já opravdu nechtěl rozzlobit vás!“ bránil se brýlatý mladík, který vzápětí dostal odpověď: „Tak přestaň kvákat, než ti zlomím vaz!“ čertil se hadí ninja.

   Už byli před vesnicí, stačilo jen několik kroků, než vstoupí na zakázané území. „Tak padej!“ Orochimaru se rozmáchl a ninja proletěl branou přímo před zraky neméně udiveného Izumy a Kotetsa. Měl velké štěstí, že si neublížil a jeho brýle zůstaly neporušené. Rudý vzteky hbitě vyskočil a začal volat: „Zatraceně! Co vás to popadlo, Orochimaru-sama?!“
   Uslyšel kroky a ohlédl se. Mezitím kolem něj už ANBU utvořili kruh. „Z moci velkého Hokageho ti bude udělen trest!“ oznámil mu jeden z maskovaných Shinobiů.
   „Pokud rychle nevymyslíš další rým,“ dodal druhý.
   „Na to vám zvysoka kašlu!“ odsekl brýlatý.
   „Je mou povinností dohlédnout na to, aby byl vykonán rozsudek, tudíž vyznána láska nejbližší dámě.“
   Kabuto vytřeštil zrak. Pak se však uklidnil a rozebíral v duchu taktiku. Nepřátel je málo, mohl by je odrovnat jedním šikovným útokem. Ve tváři se mu objevil samolibý úšklebek.
   V příští chvíli příslušníci ANBU uskočili stranou a Kabuto byl přimáčknut ke stromu, kde ho obtočil velký had. Teď už se bránit nemohl. Zmítal sebou a chrlil z pusy spršku nadávek, které zcela zjevně patřily na Orochimarovu adresu.
   „Moegi! Můžeš na slovíčko?“
   „Jistě, pane ANBU!“ vypísklo děvčátko a přiběhlo k němu. Muž jí cosi pošeptal do ucha a holčička se začala smát. „Jé! To bude legrace!“ Moegi přišla ke stromu, Kabuto už přestal zápasit s oním slizkým stvořením.
   „No tak! My čekáme!“ ANBU založili ruce v bok.
   „Přece tu nebudu…,“ zarazil se mladík.
   „Udělej to a můžeš si jít, kam chceš. Děvče tím nepohoršíš a my splníme úkol,“ zamručel jeden z mužů, kterému už rozkazy podobného typu lezly krkem.
   „Tak dobrá,“ vzdychl nakonec poražený Kabuto. „Slečno, velice vás miluji. Buďte prosím mou přítelkyní.“
   Moegi mu zatleskala a odběhla. Orochimaru schovaný v křoví se chechtal jako blázen, ale hada odvolal a pokynul brýlatému mladému muži, aby ho následoval.
   „Teď jste jistě spokojen, hlavně, že už jdeme ven,“ čertil se Kabuto.
   „Baka! Už nemusíš!“ napomenul ho Orochimaru a zhluboka si oddechl, jakmile překročili nepřátelské území.

   Na náměstí se shromáždili nespokojení ninjové. Shikamaru držel transparent, na němž bylo smuteční barvou napsáno: Ať je konec s veršováním! Přestaňte s utlačováním! Netušil, že před hlavní ulicí, která k místu, kde se demonstrace konala, vedla, stojí Naruto s cedulí: Dnes v Ichiraku ramen poloviční ceny! Zapomeňte na demonstraci. Tento odvážný plán mu vycházel, dokud ho nezmerčil Kiba. Rozběhl se proti němu a za běhu volal:
   „Naruto, ty zmetku!
   Vezmu na tebe štěstku
   a zmaluju ti ksicht,
   budeš vypadat líp!“
   Uzumaki před ním prchal a ječel přitom jako siréna.

   Shikamaruovi jeho počáteční nadšení dlouho nevydrželo. „Je to otravné. Kašlu na to!“ Číhající dvojice ANBU k němu přiskočila.
   „Shikamaru! Teď to nesmíš vzdát!“ vrhl se za ním Chouji.
   „Vždyť přece za mír chtěli jsme se prát!“ ozval se Shino a znovu schoval obličej v bundě. Černovlasý nad tím mávl rukou a nechal se odvést, aby mohl být potrestán.

   Píseční bratři demonstrovali po svém. Sabaku no Gaara si z písku vytvořil figurku dospělého muže, do níž zuřivě bušil. Kankurou a jeho loutka Karasu pantomimicky předváděli, jak může veršování škodit zdraví.
   „Též asi měl bych to vzdát,“ broukl Neji.
   „Ty, Hyuugo, nech toho, přestaň mě štvát!“ Kiba právě dorazil, ještě byl celý udýchaný z lovu Naruta.
   „Prostě mě to nebaví! Už to dýl nevydržím! A osud taky chce, abych to vzdal!“ bránil se hnědovlasý.
   „Tak si trhni nohou, Neji!“ zapomněl se mladý Inuzuka, ale když si to uvědomil, bylo už pozdě. Vyslechl rozsudek a chytře ho využil ve svůj prospěch. Když vyznal své sestře nehynoucí lásku, sáhla mu Hana Inuzuka na čelo, prohlásila, že má horečku a šla mu uvařit bylinkový čaj.
   Neji už takové štěstí neměl. Říct některé z dívek, že ji miluje, nebylo vůbec snadné. Jako cíl svého falešného vyznání si vybral osobu, o které si myslel, že to přijme s humorem.
   „Ehm, bratře Neji, myslíte to vážně?“ pípla Hinata, kterou takové přiznání zaskočilo.
   „No… ano, jistěže.“ Mladík věděl, že maskovaní se schovávají poblíž. Naklonil se ke své sestřenici a pošeptal jí do ucha: „Promluvíme si zítra.“ Přikývla a shovívavě se usmála. Ozval se zvuk, který signalizoval, že nežádoucí osoby zmizely a Neji si konečně mohl oddychnout.

   Demonstrace skončila stejně nečekaně, jako samotný její začátek. Chouji odhodil transparent, sedl si na zem a začal baštit jedno jídlo za druhým. Píseční i Shino usoudili, že je stejně nikdo neposlouchá a odebrali se do svých domovů.

   Orochimaru byl rád, že Kabutův zdravotní stav se už lepší, ale pro jistotu mu pohrozil okamžitým vyhazovem, kdyby se to snad někdy vrátilo.