TOPlist


Kontakty:
 Schropferova.Lea
@seznam.cz

 308-485-860

Povídkářský meil:
 Leonyda.Styron
@seznam.cz

 Lea Schröpferová - Facebook

Hlavní menu

   ›› Úvodní strana
   ›› O autorovi
   ›› Guestbook
   ›› Odkazy

Fanfiction

   ›› Anime
   ›› Fantasy
   ›› Science fiction
   ›› Na motivy seriálů

Slash + erotická zóna

   ›› Anime
   ›› Fantasy
   ›› Science fiction
   ›› Originální tvorba
   ›› Hetero povídky 18+

Originální tvorba

   ›› Vydané knihy - důležité info
   ›› Průřezy příběhů
   ›› Jednorázovky

Srazy, cony, akce

   ›› Přednášky
   ›› Srazy

Bonusy

   ›› Vzpomínková sekce Letaxu
   ›› Povídky na přání
   ›› Povídky od vás pro mne
   ›› Vaše obrázky
   ›› Teoretické okénko
   ›› Můj pohled na fanfiction
   ›› Audio povídky
   ›› Zvířecí patroni povídek






   

3.kapitola - Démon

vloženo: 29.01.2009   
počet zobrazení:   


   Blonďaté stvoření se zapleteným copem neslo podnos jídlem. Vždycky se jí ty chodby v budově pro Hokage zdály až příliš široké. Padala tu na ni zvláštní stísněnost. Pomalými kroky došla až před kancelář Páté. Nemusela se bát, věděla, že tu není. Tsunade-sama před několika týdny odjela na důležitou cestu. Chtěla podniknout výpravu inkognito, o její návštěvě věděli jen Kage skrytých vesnic. Do té doby ustanovila post dočasného Hokageho. Představení vesnice s tím samozřejmě nesouhlasili, ale neměli v této věci ani tu nejmenší pravomoc.
   Mladá žena vešla do kanceláře. Za stolem seděl mladík s vyčesanými černými vlasy, ze kterých si udělal drdol. Nechyběla mu zelená vesta ani náušnice. „Donesla jsem ti něco k jídlu. Od rána se nezastavíš,“ pokývala Ino smutně hlavou.
   „Je to otravné, to přiznávám, ale… stále jsou tu věci, které mi dokážou zpříjemnit den. Nechal ji postavit tác na stůl a pak ji objal kolem boků.
   „Určitě ti to přijde k chuti. A proč ti vlastně náš „dočasný“ Hokage nepomůže?“
   „Á… to jsem ti vysvětloval aspoň miliónkrát,“ vzdychl Shikamaru. „Tsunade chce stůj co stůj zabránit tomu, aby si Naruto v nové funkci příliš zvykl. Dostal jsem přísný zákaz pouštět ho k jakékoli tiskovině a k vojenským kartám.“
   „Ale stejně musí být skvělé být zástupce samotného Hokageho!“ rozplývala se Ino.
   „Hm… je to otravné, co na to mám říct. Hlídat Naruta je tak problematické...“ Znovu vzdychl a zvedl oči. V duchu se usmál. Zdá se, že se blonďatá kunoichi kvůli němu opět vymódila. Oblečení si sladila do modra a ten cop… je rozkošný.
   „Jsem rád, že jsi přišla. Od té doby, co je Naruto Hokagem, tak…“
   Zpozorněl. Z vedlejšího pokoje se linula celá směsice prapodivných zvuků. Poté v nich ale oba rozeznali slova.
   „Vrr… zatracený… pitomý boty… ttebayo!“
   Ino vyprskla smíchy. Shikamaru znal ten pohled. Tvářila se teď přesně jako v oné chvíli, kdy jí po dlouhém přemlouvání konečně prozradil, jakže to vlastně bylo s Narutovým zvolením.
   „Ino!“ napomenul ji Shikamaru a opatrně nakoukl do dveří. „Chceš pomoct, Naruto?“ zavolal do ztichlé místnosti.
   „Jo, docela jo…“ zasténal Naruto. Jenže pak přihopkal ke dveřím s kalhotami, z nichž měl zatím nataženou jen jednu nohavici, a zaslechl Inin nezaměnitelný ječák.
   „Narutó!“
   „Zalez!“ strčil do blonďáčka Shikamaru a vtáhl ho do pokoje. Vzápětí se opravil. „Hokage-sama.“ Pak mu podkopl obě nohy, nechal ho třít si naražené pozadí a potom mu stáhl boty, pořádně je vyklepal a opět ho obul.
   „Co to k čertu bylo, dattebayo?“ rozčiloval se Naruto.
   „Šetří to čas,“ odsekl Shikamaru a pomohl mu vstát. Pak vykoukl ze dveří. „No… měla bys asi jít. Jak vidíš, máme tu teď dost veselo,“ řekl a zavřel za sebou.
   Ino ztuhla. Slyšela odtamtud jen Narutovo hlasité: „Ááá!“ A víc už nic. Blesklo jí hlavou, co asi tak uvnitř ti dva dělali. Rozhodla se, že by to měla nechat být, a hned nato odešla.

   V kanceláři Hokageho bylo doslova přeplněno. Tlačil se v ní tým Maita Gaie, Kakashi, Sakura a mnoho dalších Narutových přátel.
   „Musíme se teď nad něčím zamyslet,“ prohlásil Shikamaru a sevřel v prstech lístek. „Tohle před chvíli přinesla Shizune z dešifrovacího oddělení.“ Rozložil ho a obeznámil ninji včetně nově zvoleného Hokageho se situací. „Nahlásili už tři útoky. Nečekaně se objeví, zmasakruje všechno, co mu přijde do cesty a zase zmizí. Nevíme o něm nic. Přezdívají mu démon. Musíme sestavit nejméně dva průzkumné týmy. Takže… je to na vás, Hokage-sama.“
   Naruto se zamyslel. „Tak… pošleme dva týmy, to je šest lidí…“
   „Ano, správně,“ přikývl Shikamaru.
   „Ať jde Hinata-chan, Sakura-chan a Kakashi sensei.“
   „Naruto-kun,“ pípla modrovláska a ťukala prsty o sebe.
   „To nepůjde! Týmy by byly nevyvážené.“ Černovlasý se opřel rukama o stůl. „Hinata, Kiba a Sai půjdou jedním směrem a Kakashi, Sakura a Neji druhým.“
   Naruto se zamračil. „Ale já přece navrhoval, aby byl v každém týmu jeden Hyuuga. Tak proč nemůže být po mém?“
   Shikamaru vzdychl. „Hinata se bude cítit jistější v týmu, kde bude někdo, komu důvěřuje. Zajistí to lepší spolupráci.“
   „A co tam teda dělá tenhleten?“ ukázal prstem na Saie.
   „Nahrazuje velitele, Naruto. Kakashi je Jounin, on patří k ANBU.“
   Blonďáček se podrbal na hlavě, tahle skutečnost mu totiž určitě unikla.
   „Naruto-kun, já…“ Hinata chtěla něco říct, ale zrudla a padla na zem jako podťatá.
   Sakura se k ní sklonila. „Jen omdlela,“ uklidňovala ostatní.
   „Hm, tak holt jo.“ Hokage se mračil, ale musel uznat, že Shikamarovy argumenty jsou pádné a správné.
   „Eh… ještě si o tom promluvíme,“ zrozpačitěl černovlasý a rozpustil shromáždění.



(Shikamaru a Ino jsou krásný pár. A Ino nevynechá jedinou příležitost, aby se za svým milým zastavila.)


   Kapitoly: 1 2 3