5.kapitola - Vzkříšení Severuse Snapea

vloženo: 29.06.2008   
počet zobrazení:   

   Postava v černém bezpečně schovaná v úkrytu vyjekla bolestí. Takže on to skutečně udělal! Intuice mu napověděla, co by měl učinit. Vlil do sebe sklenku Ohnivé whisky, potřeboval se uklidnit. Kdyby neuskutečnil ten riskantní plán, byl by teď mrtvý. Pán zla už ho zjevně nepotřeboval, jaká ironie. Už takovou dobu hrál dvojitého agenta, trhaného na kusy z obou stran. Dostal Potter to poselství? Přežil boj s Voldemortem? Musí co nejrychleji vyrazit do Londýna, aby to zjistil. Ale nejdřív…
   Alkohol ho sice posílil, přesto byl Severus Snape téměř na pokraji vyčerpání. Složité starobylé kouzlo ho vysílilo. Pomocí černé magie stvořil dvojníka, své dokonalé já. Měl jisté podezření, proto dal náhradníkovi neobvyklý úkol. Pokud by se dostal do kritické situace, měl Harrymu Potterovi předat důležité vzpomínky. Teď už ten kluk musí znát celou pravdu!
   Severus přerývaně oddechoval. Ležel na staré proděravělé pohovce a upřeně zíral do stropu. Jak se asi budou všichni tvářit, až zjistí, že „vstal z mrtvých“? Dvojník zanikl, cítil to. Pán zla ho tedy chtěl jen odstranit z cesty. Teprve teď mu to všechno dávalo smysl…
   Snape stál s Rookwoodem a Macnairem na místě, odkud měl Bradavice jako na dlani. Po chvíli ucítil prudkou bolest v levé ruce. „Pán zla nás volá!“ sykl.
   „Proč si to myslíš?“
   „Znamení… pálí…“
   „Ale ta naše jsou v klidu!“ opáčil Macnair. „To asi chce jen tebe, Snape.“
   Hned poté se jim ztratil z dohledu. Cestou minul ještě pár svých „temných přátel“, než dorazil k úkrytu. Stačilo jen vypít lektvar…

   Už několikrát si ho černokněžník prohlížel zvláštním pohledem. Severus se mu nemohl dostat do mysli, ani to nezkoušel. Jen se raději připravoval na okamžik, kdy bude situace natolik vážná, aby zvětřil nebezpečí. Nechápal Pánovy nálady, jeho časté výbuchy vzteku a přitom se stále po něčem pídil, něco hledal.
   Severus dospěl k rozhodnutí a nalil do sebe malý doušek lektvaru. Měl pocit strašlivé úzkosti, jeho tělo se rozlomilo na dva kusy. Před ním náhle stálo dvojče, zcela identické. Vědělo to, co on, stejně myslelo, cítilo, milovalo i nenávidělo. Bylo naprosto dokonalé!

   Konečně pocítil Severus Snape příval nových sil. Zvedl se z pohovky a vydal se pryč z tohoto místa. Nebyl daleko od Bradavic, proto se raději pro informace vydal do hradu. Duchové před ním zděšeně prchali, bradavičtí skřítkové se tiskli k sobě. Jak je možné, že žije? Potter, ten slavný Harry Potter všem řekl, co se stalo v Chroptící chýši. Neuvěřitelné!
   Profesorka McGonagallová vzhlédla od vyplňování lejster. „Snape… ale jak to?“
   „Řekněme třeba, drahá Minervo, že jsem vstal z mrtvých.“ Aniž by čekal na dovolení, usedl na židli.
   „A… co tu tedy chcete?“ Zamračila se a sjela ho pohledem.
   „Co se stalo s Pánem zla?“
   Ušklíbla se, jako by jí náhle bylo všechno jasné. „Zahynul v boji s Harrym Potterem.“
   „A on?“
   „To vás ale vůbec nemusí zajímat, Snape!“ vyštěkla rozzlobeně. „Tak proč jste se vrátil?“
   „Zase učit. Pokud mne ovšem přijmete zpátky.“
   Profesorka McGonagallová nakrčila nos, řešit tuhle záležitost se jí zrovna moc nechtělo. „Pokud budu souhlasit, nastane pro tebe peklo, Severusi. Řádil jsi tu jako hurikán! Nemysli si, že ti ten návrat neosladím. Už bylo dost formálnosti!“ Zaškaredila se a nahmatala nějaké lejstro. „Jestliže budeš ovlivňovat studenty, zařídím, abys skončil v Azkabanu!“
   „Jsi příliš laskavá, Minervo,“ prohlásil Snape úlisně. Bez dalších námitek podepsal formulář, a stal se tak opět učitelem Obrany proti černé magii. Byl to první krok, ale tušil, že cesta zpět na vrchol bude ještě dost obtížná.