TOPlist


Kontakty:
 Schropferova.Lea
@seznam.cz

 308-485-860

Povídkářský meil:
 Leonyda.Styron
@seznam.cz

 Lea Schröpferová - Facebook

Hlavní menu

   ›› Úvodní strana
   ›› O autorovi
   ›› Guestbook
   ›› Odkazy

Fanfiction

   ›› Anime
   ›› Fantasy
   ›› Science fiction
   ›› Na motivy seriálů

Slash + erotická zóna

   ›› Anime
   ›› Fantasy
   ›› Science fiction
   ›› Originální tvorba
   ›› Hetero povídky 18+

Originální tvorba

   ›› Vydané knihy - důležité info
   ›› Průřezy příběhů
   ›› Jednorázovky

Srazy, cony, akce

   ›› Přednášky
   ›› Srazy

Bonusy

   ›› Vzpomínková sekce Letaxu
   ›› Povídky na přání
   ›› Povídky od vás pro mne
   ›› Vaše obrázky
   ›› Teoretické okénko
   ›› Můj pohled na fanfiction
   ›› Audio povídky
   ›› Zvířecí patroni povídek






   

1.kapitola - Do Bradavic

vloženo: 17.02.2008   
počet zobrazení:   


   Drobná jedenáctiletá dívenka seděla na okraji balkónu dvoupatrového rodinného domku a pohupovala se zvolna dopředu a dozadu. Svýma nádhernýma hnědýma očima pozorovala svět pod sebou ponořený do tmy. Přemýšlela.
   Zaslechla kroky a hned věděla, komu patří. Váhavou chůzí, jako by si každý krok předem promýšlel, se vyznačoval pouze její milovaný bratranec. Nemýlila se. Dosedl vedle ní. „Jestli se budeš ještě chvíli takhle houpat, sletíš dolů,“ neodpustil si drobnou výtku. Aniž by odlepila oči od země, pravila tiše: „Vyprávěj mi o Bradavicích, Severusi.“
   Dočkala se jen mlčení. Uhodila na jeho citlivou strunu. Mladý Snape šel letos do Bradavic naposledy. Měl před sebou sedmý ročník, ten úplně poslední. Samantha naopak svou pouť studiem na Bradavické škole čar a kouzel teprve započala. Těšila se, ba co víc, nemohla se dočkat. A to i přesto, že o Bradavicích věděla žalostně málo.
   „Severusi,“ špitla a pohlédla do tváře příbuzného. Stále mlčel a hleděl kamsi do prázdna. V takových chvílích se ho i trošinku bála. V oku se jí zaleskla slza.
   Zaznamenali hluk linoucí se zdola. Samantha popotáhla, ale poslušně Severuse následovala do kuchyně. Vonící pečeně oba zaujala, s chutí se pustili do jídla. Samanthin bratranec dojedl první a hned zmizel ve své ložnici. Děvčátko se rozhodlo vyzvídat. „Teto, vyprávěj mi o Bradavicích.“ Severusova matka se hned rozpovídala a při vzpomínkách na stará zlatá školní léta se i trochu uvolnila. Samantha se ani toho večera nic pořádného nedozvěděla.

   Severus vztekle kopl do postele. Nesnášel se za to, jak se poslední dobou choval. Ale prostě nedokázal snést tu příšernou dětskou naivitu, které si na sestřence všímal čím dál víc. Tak rád by si nafackoval. Přece moc dobře věděl, čím to děvče teď musí procházet. Náhodně vyslechl hovor své matky Eileen s její sestrou Ellen. „Pche! Rodiče mé matky byli zřejmě zatíženi na E,“ ušklíbl se. Ale vzhledem k tomu, že svou matku oslovoval „Mami“, to vůbec nebyla žádná tragédie.
   K osudnému telefonátu došlo zhruba před týdnem. Obě ženy byly čarodějky a provdaly se za mudly. Ovšem zatímco manželům Eileen Prince-Lloydové a Tobiasi Snapeovi to jakž takž klapalo, mezi Ellen Prince-Lloydovou a Matiasem Vayrem lítaly talíře. Severusova matka tušila, že se k něčemu schyluje, ale nečekala, že manželská krize její sestry vypukne tak brzo. Ellen byla zoufalá. Jakmile vylíčila problémy s Matiasem, poprosila Eileen, aby k sobě na pár dní vzala její dceru Samanthu, než se situace přeci jen trochu zklidní.
   Sestřenka dorazila ještě toho večera a nadšeně ukazovala tetě a strýci dopis od profesorky McGonagallové. Severus si prohrábl rukou vlasy a zvedl se z postele. Vešel potichu do dívčina pokoje. Chvíli nad ní stál a pak ji pohladil po uhlově černých vlasech. „Už brzy pojedeš. A bude to krása,“ řekl a pak si všiml, že se Samantha usmívá. Ach, ta šibalka. Ještě nespala. Naoko se zatvářil rozzlobeně a šouravým krokem se vytratil z ložnice. Přitáhla si peřinu až k bradě a nepřestávala se usmívat. Ano, takový byl její Severus.

   „Pospěš si! Přijedeme pozdě a vlak nám udělá pápá!“ pištěla Samantha a pokoušela se bratranci sebrat polštář. Zavrčel a otočil se na druhý bok. Neměl nejmenší chuť zase se vidět s tím idiotem Potterem a frajírkem Blackem. Ach ne! Ten dívčin neutuchající optimismus ho brzo přivede k šílenství. Jako by si neustále musel připomínat, že je jí teprve jedenáct.
   Vlak odjíždějící z nástupiště 9 a 3/4 stihli jen tak tak. Severus se Samanthou si pro sebe zabrali jedno kupé a celou dobu v něm byli zalezlí jak králíci v noře. Dorazili na místo a museli se rozloučit. Zatímco mladý Snape nasedal do kočáru, který táhli zvláštní černí koně, mladá slečna Vayrová absolvovala s ostatními prvňáčky cestu po jezeře.

   Velká síň praskala ve švech a celé Bradavice se otřásaly bujarým smíchem a všudypřítomným veselím. Příchod prvních ročníků někteří ani nezaznamenali. Ale to už se sálem nesl pronikavý hlas profesorky Minervy McGonagallové: „Přistoupíme k Zařazování! Jakmile uslyšíte své jméno, přijdete k této stoličce a na hlavu vám bude posazen Moudrý klobouk. Kam vás umístíme, záleží jen a jen na něm.“
   Vzrušením málem ani nedýchala a jen sledovala dlouhou řadu studentů, jak kráčí k dřevěné stoličce a klobouk křičí název jedné ze čtyř bradavických kolejí. Konečně zaslechla své jméno a váhavě se vydala vstříc svému osudu. „Vayrová, Samantha!“ Dosedla na stoličku a nechala si posadit Moudrý klobouk na hlavu. Chtěla do Zmijozelu, za Severusem. Malinko se vyděsila, když k ní hučka začala promlouvat. „Ach, další ušlechtilé srdce přišlo mezi nás. A hlava dost velká na to, aby se do ní hodně vešlo. Tak kampak s tebou?“
   „Pošli mne do Zmijozelu,“ zaprosila. Krempa klobouku se zkřivila. „Tam? Ó, to ne, má drahá, pro Zmijozel se nehodíš. Ale co tedy s tebou?“ Přemýšlel, zatímco do něj Samantha hustila své rozumy a snažila se ho přesvědčit, že Zmijozel je ta nejlepší možná volba. Studenti ani profesoři nevěděli, co si o tom všem mají myslet. A tak v očekávání zírali na drobnou holčičku, která neustále s kloboukem tlumeně hovořila. Konečně dospěl k rozhodnutí: „Havraspár!“
   Samantha zahanbeně vstala a podávala klobouk přísně vyhlížející ženě ve smaragdově zeleném hábitu. Pohlédla ke zmijozelskému stolu a zachytila Severusův zdrcený pohled. Neklidně zavrtěl hlavou a v očích měl vepsanou výčitku. Teď už ji nebude moci chránit.



(Samantha Vayrová. Nevinné malé dítě vehnané do surového světa plného netolerance a odmítání. Její bratranec Severus není vůbec nadšený tím, že nastoupila do Bradavic, a ona má strach z každé sebemenší změny. Seznamte se s hlavní postavou tohoto příběhu.)


   Kapitoly: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13