15.kapitola - Orochimarův dar

vloženo: 14.06.2008   
počet zobrazení:   

   Liannu polévalo horko, ruce a nohy se jí třásly jako při zimnici. V hlavě slyšela hlasy, neviditelné postavy na ni útočily ze všech stran. A ona se nemohla ani hnout, jen přijímat všechny ty rány.
   Ve skutečnosti ležela černooká dívka opřená zády o kmen stromu, starodávná zakázaná pečeť na jejím krku vydávala silnou rudou záři a dívčí tělo se zmítalo v křečích. Sténala a její mysl bojovala s přeludy. Cítí, jak slábne. Tohle je určitě konec…
   S námahou otevřela oči. „Já… já žiju?“ zašeptala nevěřícně. Dlouhé vlasy barvy zrajícího obilí měla zpřetrhané, na tvářích a na těle zůstala zaschlá krev. Žije! To je zázrak! Opatrně si klekla a nasála vzduch. Zvedla ruce a do nich padl zraněný ptáček. „Kde ty se tu bereš?“ vydechla. Zůstal jí ležet v dlaních a pípal. Kdesi si poranil křídlo. Opatrně na ně přiložila prsty. „Za chvíli už bude dobře,“ těšila ptáčka. „Na tohle stačí jen docela malé množství…“ Cítila, jak jí v prstech proudí chakra a jemně se dotýkala ptačího tělíčka. Ale ptáček se nehýbe. Nedýchá! Vždyť to bylo jen pochroumané křídlo! Jak to, že jí zemřel v dlani?
   Polkla a položila bezvládné ptačí tělo na zem. Napřáhla ruce před sebe. Musí si být jistá… „Vyvo... vyvolávám svou chakru!“ Zděšeně sledovala, jak energie, která jí proudí v těle, začíná tryskat na povrch. Vypadalo to, že se jí kolem předloktí otáčí temně zelená lanka. To přece nemůže být pravda! Nemohla to udělat ona! Nemůže jí v těle proudit jed!
   Přerušila spojení. To zjištění ji hluboce zasáhlo. Její moc... byla pozměněna. Přežila, ale za tak strašlivou cenu! Takový je tedy dar toho muže. Nestojí o něj! Nechce ho! Všechno, pro co kdy žila… je nenávratně pryč.
   Příval nových sil rychle odezněl, vystřídala ho ochromující bolest, Orochimarova značka se ozývala. Takhle to teď tedy bude? Copak neexistuje možnost, jak to zastavit? Lianna se zapotácela a padla do bezvědomí.